Enchytraeus buchholzi  Vejdovský, 1878

roupice bílá (GRINDAL)

Dnešní uspěchaná doba prolíná do všech oblastí našeho života a bohužel poznamenala i náš akvaristický svět. Jezírka, rybníčky či umělé nádrže ustupují zástavbě a cestování za živým krmením pro naše miláčky se rapidně prodlužuje a to chce samozřejmě čas. Pravidelná návštěva akvaristik je také časově náročná a udržení nitěnek či patentek při životě se často setkává s nevolí ostatních rodinných příslušníků. Snad pro to vše se mnoho řadových akvaristů omezuje jen na sušenou potravu. Ta je sice v dnešní době celkem kvalitní a je schopná našim rybičkám dodat vše potřebné k růstu a životu, ale co si budeme povídat. Živé krmení je přece jen nejlepší. 

Právě v tomhle případě můžeme našim rybkám zpestřit jídelníček odchovem Grindal červů. Je to ideální řešení, které nám nezabere mnoho času ani místa. Jsou stále k dispozici a v našich teplých
bytech mají ideální podmínky k životu.

Grindal (Enchytraeus buchholzi) je příbuzný dříve u nás hojně chovaným roupicím (Enchytraeus albidus). Pochází z Jižní Ameriky, odkud byly do Evropy náhodně dovezeny v humusu importovaných tropických rostlin. Své pojmenování dostali podle švédské akvaristky Nancy Grindalové, která je poprvé v roce 1950 použila v akvaristice jako krmivo. 

Grindal červy mají abnormální rozmnožovací schopnosti. Jsou to malí, bílý červíci o délce 1 centimetr a tloušťce 0,5 milimetru. Jsou hermafroditní (oboupohlavní), proto také každý jedinec v kolonii je schopný tvořit kokony plné vajec. Vajíčka kladou do blízkosti potravy. Každý jedinec v běžných podmínkách vyprodukuje za svůj život tisíc potomků. Optimální teplota k rozmnožování je 25 až 28 °C. Při teplotách pod 20 stupňů se přestávají množit. Při teplotě ještě nižší může kolonie zaniknout. 

Ve svém přirozeném prostředí v přírodě žijí červy Grindal v hnijících rostlinných zbytcích. Proto se také první odchovy prováděly stejně jako roupice v dřevěných bedýnkách naplněných zeminou s velkým podílem rozkládajících se rostlin. Převážně se používala listovka. Doprostřed bedýnky se vložila násada, k ní různé zbytky převařené zeleniny nebo ovesné vločky rozmáčené ve vodě nebo mléce. To vše se přikrylo sklem a bednička se zakryla víkem. Problém byl v tom, že zemina byla často kontaminována plísněmi a různými organizmy. V teplém prostředí, které Grindal ke svému životu potřebuje, krmení brzy podléhalo zkáze a často se množili různí škůdci, kteří kolonii poškozovali. Tím chov brzy stárnul a tím kolonie slábla. 

Brzy se ovšem začalo experimentovat s jinou technologií chovu. Substrát (zemina) už nebyla součástí potravy, ale jen prostor pro přebývání kolonie. Bylo to potřeba pro jednodušší založení kolonie, snadnější ošetření substrátu a tím prodloužení chovu. V nemalé míře šlo o to zamezit nepříjemným pachům a všeobecně docílit větší hygieny. Pravdou je, že materiál na podloží chovu může být opravdu různý. Třeba v Americe se používá hojně kokosové vlákno, ve Francii jsou zdokumentovány chovy na chuchvalcích tenkých silonových vláken (rybářských vlasců). Používaly se také různé natrhané umělé látky nebo filtrační vaty. Všeobecně ovšem vyhrál úplně obyčejný molitan. 

Síla použitého molitanu má být 2 až 3 cm. Slabší se brzy zanáší a také se snadno přemáčí. Potřebuje potom častější údržbu. Molitan silnější jak 3 cm už zase nemusí mít správnou vzlínavost vody a horní část může snadno zasychat. Před prvním použitím je molitan potřeba pořádně propláchnout v teplé vodě. Je vhodné ho nechat i několik hodin louhovat v čisté vodě. Starší může být zamořen různými mikroorganizmy a nově vyráběné molitany bývají ošetřeny chemickými přípravky proti roztočům a plísním. Takto ošetřený molitan už samozřejmě nevkládáme do dřevěné bedničky, ale použijeme potravinářskou plastovou krabičku. Běžně používané jsou krabičky o rozměrech dna 15 x 10 cm. Molitan v krabičce má být těsný a musí být vlhký. Do středu molitanu vložíme násadu červů, ke které přidáme krmení. Někdo stále používá rozmáčené ovesné vločky s převařenou zeleninou. Tohle krmení se ovšem často kazí a je u něj větší předpoklad k rozmnožování roztočů a plísním. Vhodnější a opravdu dostačující je obyčejný piškot. K prvnímu krmení použijeme asi jednu čtvrtinu. Později normálně žijící kolonie je schopná celý piškot zlikvidovat za jeden den. Molitan s násadou a krmením přikryjeme sklem, které by mělo pokrýt podstatnou část plochy. Moc těsné být ale nemůže. Musíme pamatovat na to, aby bylo možné sklo při krmení uchopit do prstů a vyndat jej ven. Krabičku potom přikryjeme víčkem a uložíme na teplé místo. Může to být třeba někde na poličce kde je světlo nebo třeba i v šuplíku kde je tma. Takto nově založená kolonie Grindal červů se do deseti dnů rozroste do plné síly a můžeme začít s krmením našich rybiček. Ovšem jako u každého odchovu živých organizmů je vždy potřeba určitá starostlivost o chov. Zhruba jednou za dva až tři dny by měla probíhat kontrola. I v případě, že zrovna neprobíhá krmení je potřeba krabičku otevřít a vpustit čerstvý vzduch ke kolonii. V letních měsících kdy hrozí teploty nad 30 °C je tohle opatření potřeba dělat každý den. 
 

Při kontrole si musíme uvědomit, že hlavní problémy nastávají při vysychání, přemokření nebo překrmení kolonie. 

Vysychání zjistíme při dotyku na horní část houby, která musí být vlhká. Vlhkost zajistíme při krmení červů, kdy s rozmáčeným piškotem přidáme i trochu tekutiny k místu krmení. Sklo, které pravidelně namáčíme při krmení rybiček do akvária nám zajistí dostatečnou vlhkost v prostoru pod sklem, kde se vlastně odehrává základní život kolonie. Zasychání také zjistíme vizuálně, kdy vidíme, že se červíci zdržují jen v těsné blízkosti krmení a zbylá část skla je prázdná. V případě většího vyschnutí molitan narosíme nebo polijeme vodou. 

V případě že se Grindal přestane množit nebo červíci jsou malinkatí, bude zřejmě molitan přemokřený. Někdy, hlavně v letních měsících kdy jsou teploty příliš vysoké, červíci masívně utíkají z molitanu směrem k víčku. Molitan je zřejmě už příliš zanesený živočišným odpadem z chovu. V tomto případě molitan vyjmeme a vypereme ho pod tekoucí vodou. Voda by měla mít zhruba pokojovou teplotu. Obavu, že červíky vypláchneme, mít nemusíme, protože už při prvním pohybu molitanu se jich většina okamžitě stáhne hlouběji a tam přečká celé máchání houby. Opláchneme i krabičku popřípadě i víčko. Odstraníme i zbytek krmení, protože většinou při těchto problémech je už zakyslé. Po vyčištění podáme jen malé množství krmení. Při včasném zásahu takto ošetřenou kolonii můžeme již druhý den použít ke krmení našich rybiček. Při normálně probíhajícím chovu molitan preventivně vyplachujeme asi jednou za tři až čtyři týdny. 

I při běžné péči se nám může stát, že prostě Grindal překrmíme a vložená potrava zkysne nebo se objeví různé plísně. V tomto případě krmení odstraníme a kolonii necháme asi jeden den bez potravy. Tenhle zákrok většinou stačí k normálnímu nastartování dalšího chovu. 

U starých produktivních chovů si musíme dát pozor, aby se nám Grindal nepřemnožil. Když pravidelně nezkrmujeme, může se nám stát, že se v přeplněné a uzavřené krabičce začnou dusit a chov brzy odumře. Můžeme to vyřešit odvětrávacím otvorem v krabičce. Problém je že se chov může těmito otvory kontaminovat různými roztoči nebo i octomilkou. Pokud máme dojem, že nebudeme stihat krabičky dostatečně větrat, nalepíme na odvětrací otvor kousek molitanu a tím zamezíme vstupu parazitům, kteří by nám kolonii poškozovali. Ale když se už stane, napadení chovu roztoči většinou zpozorujeme. Dospělé jedince uvidíme pouhým okem. Mechanické odstraňování bývá pracné a málo účinné. Chemické ošetření poškodí naši kolonii a biologický boj, kdy odchytneme svilušky, které roztoče požírají, bývá technicky náročný. Nejjednodušší je houbu pořádně vypláchnout a ponořit ji asi na půl hodiny pod vodu. Roztočů se většinou už na poprvé zbavíme. I po tomhle zákroku je chov schopný se po několika dnech znovu sám nastartovat. Pouze musíme dát pozor na malé dávky krmení, které v případě nezkrmení odstraníme a vyměníme za nové. 

U některých starších chovů se v místě krmení, kde probíhá život kolonie nejintenzivněji, objeví tmavý až černý kruh. Jsou to nahromaděné biologické zbytky, které produkuje kolonie. Na kvalitu chovu to nemá podstatný vliv. Nános se většinou nedá vypláchnout. Pokud se ho chceme zbavit, můžeme tmavá místa vystřihnout a tím nám vznikne malá prohlubeň v molitanu, která opět ničemu nevadí. Dříve se tahle jamka na krmení dokonce doporučovala. Jednodušší řešení je houbu vypláchnout a otočit ji obráceně. Kolonie se přestěhuje a začne žít na čisté straně molitanu, které bylo dříve dnem. 

Pro všechny tyhle případy je rozumné mít doma založené dvě až tři kolonie červů Grindal. Když v některé krabičce z nějakého důvodu zeslábne chov, stačí jen vyjmout z jiné krabičky sklo, kde se zdržuje větší množství červů a vložit ho do krabičky s menší populací. Zesláblý chov se okamžitě plně nastartuje. Takhle se dají udržet ve všech krabičkách stále v plné produkci a tím máme zajištěnostále dostatečné množství krmení pro naše rybičky. 

Velikost červíků předurčuje Grindal pro krmení menších hejnových ryb, živorodek a odrostlejších potěrů. S červy Grindal krmíme tak že vyjmeme krycí sklo, na kterém bývá usazena podstatná část kolonie. Nyní můžeme čímkoliv, třeba špejlí stírat ze skla červy a přidělovat je do jednotlivých nádrží. Ovšem standardní postup je že celé sklo i s červy namočíme do nádrže, kde červy sklouznou do vody. 

Nutriční hodnota tohoto krmení je vysoká. Dá se říci, že kvalitou je na úrovni s jiným živým krmením standardně používané u nás, jako jsou nitěnky nebo patentky. Jen pro porovnání. 

Grindal: 70% bílkovin, 14,5%tuku + ostatní.

Nitěnky: 60% bílkovin, 10% tuku + ostatní. 

Pokud potřebujeme krmit jemný odrostlejší plůdek, můžeme je snadno roztřídit. Červy setřeme ze skla a vložíme je do sklenice s vodou a zamícháme. Dospělí jedinci hned klesají ke dnu a ve zbytku vody se vznášejí ti nejdrobnější mladí červíci. Takhle se dá vytřídit opravdu jemné krmení pro potěr. Při krmení se nemusíme bát, že se nám bude kazit voda v nádrži. Grindal červy jsou totiž schopny přibližně dva dny přežít ve vodě. Do té doby je pravděpodobné, že je rybky sežerou. 

Už pro vysoký obsah bílkovin určitě není Grindal brán jako přechodné krmivo. Při kombinování s jinými druhy krmiv je plnohodnotným krmivem vhodným pro dospělé ryby, tak i pro potěr. Chutná krevetám i rakům. A hlavně je stále kdykoliv připravené jako pochoutka pro naše rybičky.

Text: Josef Tomanec

Enchytraeus buchholzi Vejdovský, 1878
roupice bílá (GRINDAL)

Grindal chováme v plastikových plochých miskách při pokojové teplotě. Dno misky pokryjeme molitanem, který navlhčíme tak, aby se na dně misky nehromadila voda. Vložíme násadu, kterou krmíme navlhčeným dětským piškotem. Piškot navlhčíme, položíme do středu molitanu a celou plochu molitanu přikryjeme sklem. Když červi piškot spotřebují, nahradíme ho novým.
Grindal můžeme krmit také ovesnými vločkami. Při krmení vločkami je výhodné do molitanu vystřihnout, či vyříznout prohlubně libovolného tvaru (kulaté, obdélníkové) hluboké asi 5 mm.
Pokud grindalu zajistíme ty správné podmínky začne se nám velmi rychle množit. Plně postačuje pokojová teplota, při teplotě pod 20 °C se množit přestává. Při ideální teplotě tj. 25-30 °C se tito červi rozmnožují nejrychleji a začnou vylézat na krycí sklo. Zkrmujeme je tak, že celé krycí sklo ponoříme přímo do nádrže. Asi jednou za měsíc je třeba molitan vyjmout a proprat pod tekoucí vodou. Vlhký molitan vložíme zpět a opět krmíme piškotem nebo vločkami. Červi, kteří byli ukryti v pórech molitanu se za několik dní rozmnoží tak, že je opět můžeme zkrmovat.
Množství grindalu se řídí velikostí chovné nádoby a každodenním pečlivým krmením. Grindal přijímají všechny dospělé ryby i jejich potěr a je také vhodný pro krmení obojživelníků, protože ve vodě přežívá
až 2 dny.
Roupice patří mezi výborná krmiva, jak pro ryby, tak i pro obojživelníky pro jejich schopnost přežití ve vodě až 2 dny. Můžeme je použít i jako krmivo pro drobnější potěr. V tomto případě si pomůže tak, že je rozmačkáme např. mezi dvěma sklíčky.
Proto, že roupice patří mezi tučnější potravu se nedoporučuje jimi krmit stále. Je velmi vhodné podávat je vašim chovancům v době před vytřením. Rybám tak lépe dozrávají jikry a v období po vytření jsou syté, čímž omezíte požírání jejich jiker nebo potomstva.